Co je u nás nového




2017/01
02

Genietta Varsi: Cuerpo-texto, Tereza Bínová: Souborná zkouška

Návod, jak vytvořit dadaistickou báseň

Vezměte noviny.
Vezměte nůžky.
Najděte v novinách článek, aby měl délku, jakou počítáte dát své básni.
Článek vystřihněte.
Potom pečlivě rozstříhejte všechna slova, která tvoří tento článek, a vložte je do pytlíku.
Skládejte pak jeden ústřižek za druhým přesně v pořádku, v jakém vyšly z pytlíku.
Svědomitě opište.
Báseň se vám bude podobat.
A vězte, že jste spisovatel neskonale originální a okouzlující citlivosti, byť doposud nepochopen lidem.

/ Tristan Tzara, VIII. část Manifestu dada o nešťastné lásce a trpké lásce, 1920. Přeložil Zdeňek Lorenc.

V lednové Poličce se setkávají dvě sbírky poezie z opačných konců světa. Ta první, literární koláž Souborná zkouška, vyšla roku 2014 v České republice a její autorka, mladá básnířka Tereza Bínová (1990), v ní čerpá ze studijních materiálů ke zkoušce z psychologie. Druhá kniha, Cuerpo-texto, od sochařky a konceptuální umělkyně Genietty Varsi (1991) z peruánské Limy, vznikla ve stejném roce jako Souborná zkouška – a pracuje podobným způsobem s textem učebnice anatomie pro výtvarníky. Zatímco s knihou Souborná zkouška jste se již mohli setkat v recenzích i na autorských čteních, autorská kniha Cuerpo-texto docestovala do Prahy teprve nedávno a čistě náhodou.

Pojítkem obou knih je bezesporu jejich koncept. Ten si je podivuhodně blízký a připomíná myšlenky dadaistů tak, jak je popsal Tristan Tzara ve svém Manifestu. Autorky téměř totožného věku zde volí velmi podobné zdroje pro konceptuální hru, jejíž pravidla jsou opět téměř shodná. A je to zájímavé tím spíše, že nelze pochybovat o autentičnosti obou děl. A tak jsou knihy svěděctvím o neviditelných spojeních a vztazích ve světě, jenž se nám zdá neobsáhnutelný jen proto, že jeho řád nás přesahuje.

Sbírka Terezy Bínové vznikla po skutečné souborné zkoušce z psychologie. Při hlasitém memorování učebnice si autorka uvědomila často absurdní význam slov a krátkých vět vytržených z kontextu odborné literatury – a rozhodla se tento postřeh rozpracovat. Genietta Varsi se dlouhodobě zabývá tematikou tělesnosti a obdobný experimet s učebnicí anantomie pro výtvarníky je v jejím případě od počátku dalším uměleckým projektem tohoto zaměření, tentokrát vyjádřeným prostřdnictvím slov. Ta působí vyňata ze souvislostí překvapivě naze a zranitelně.

Obě básnířky čerpají z textů jiných autorů, z nichž tvoří významem posunuté koláže slov. Této hře stanovují pravidla, která do ní zdánlivě vnášejí logiku. Zdánlivě proto, že stavebním kamenem poezie jsou pořád nalezená slova. Postup vzniku básní, který Tereza Bínová uvádí na začátku sbírky (z nějž cituji: Jednu báseň tvoří vždy slova z jedné kapitoly původního textu. Při řazení slov je možné v kapitole přeskakovat dopředu, ale není možné se vracet), je pointou žertu. Jeho půvab visí mezi řádky. Samotná báseň totiž vypadá například takto:

patří k nesmazatelným vzpomínkám
uvědomit si v daném okamžiku

Genietta Varsi ve své sbírce postupuje podobně. Její práce se slovy je pouze o poznání méně striktní a organizovaná. A zatímco Terezu Bínovou inspiruje k sepsání sbírky hlasité memorování učebnice, grafické zpracování knížky peruánské autorky svědčí spíše o čtení – či bloudění očima po stránce – při kterém nově nalezené vztahy a významy slov jsou zachyceny a zaznamenány podobně jako při luštění osmisměrné křížovky. Tato cesta napříč mezi řádky je pak předemětem další, čistě vizuální hry, ve které autorka slova nejrůznějšími způsoby propojuje a která přesto zůstává i příjemně minimalistická. Útlá sbírka sestává z obyčejných xerokopií jednak učebnice anatomie pro výtvarníky, jednak rukopisů hotových básní vytištěných na úzkých pruzích papíru.

Největší rozdíl v konceptu obou sbírek vnímám nakonec ve výtvarném zpracování a v pojetí autorství. Zatímco Tereza Bínová se ve své sbírce rozhodla autora použitých skript vůbec neuvádět, její peruánská kolegyně vystupuje naopak jenom jako spoluautorka a její jméno se ve výtvarně řešené obálce knihy Cuerpo-texto objevuje dokonce až na druhém místě. Obě sbírky jsou intertextuální, Genietta Varsi ale nachází ve spisovateli vybrané učebnice svého spojence.

Anna Pleštilová