14.08.
2013

Vojtěch Kubašta: Grafiky, knihy, prostorové obrazy

S ilustracemi Vojtěcha Kubašty jsem se poprvé setkal v raném dětství ve veršované knize Čeňka Sováka (1902–1982) Zvířátka a sedm loupežníků. Vydalo ji v roce 1945 nakladatelství Vyšehrad a patřila do edice veršovaných, bohatě ilustrovaných pohádek, jejíž založení můj otec, který v té době pracoval ve Vyšehradu jako redaktor dětské literatury, inicioval. (Ve stejném roce v edici vyšla pohádka Jana Aldy Sůl nad zlato s obrázky Jana Herinka, o rok dříve Perníková chaloupka Václava Renče s ilustracemi Jiřího Trnky). - Vyšehrad vydal i další knihy vypravené Vojtěchem Kubaštou: Marie Fričová-Josefů: Co se vskutku přihodilo v pohádce (1943), Václav Deyl: Příběhy z medové stráně (1943), Jaroslav Janouch: U Toledské brány (1944), druhé vydání Medvídka Pu (1949) Alana Alexandra Milneho v překladu Hany Skoumalové. Jako budoucího výtvarníka mě také zaujaly kolorované litografie pražských budov a zákoutí, které u nás doma visely zarámované v pokoji – Chrám sv. Víta, Hradčanské náměstí, Loreta, Strahov, Chrám sv. Mikuláše, Malostranské věže, Staroměstské náměstí…

Potom jsem na čas na Vojtěcha Kubaštu pozapomněl.

O to větší bylo mé překvapení a nový zájem, když jsem kolem roku 1967 objevil jeho trojrozměrné výjevy, příběhy a pohádky, získal jeho prvá prostorová díla – betlém vydaný v roce 1967 Charitou, Kolumbovy lodě na cestě do Ameriky, dvě knihy vydané Artií. Už v té době nebylo jednoduché Kubaštovy knihy pořídit, vyráběly se hlavně na vývoz, v cizině byl o ně veliký zájem.

Postupně jsem objevoval Kubaštovo ilustrátorské a typografické umění, plakátovou tvorbu, reklamní tisky a volné grafiky, zejména vyobrazení pražských památek a vedut, obdivoval jeho novátorský přístup k vytváření prostorových objektů, pohlednic, pohádek, obrazů. Jako školený architekt měl k trojrozměrnému zobrazení předpoklady, rozuměl konstrukcím budov a do detailů znal stavební slohy, výjimečnou prostorovou představivost dokázal spojit s pohádkovou fantazií.

Ladislav Janouch

Vojtěch Kubašta (1914-1992)

Po maturitě na gymnáziu (1931) studoval v letech 1932–1938 na Českém vysokém učení technickém v Praze (Oldřich Blažíček, Antonín Engel, Oldřich Stefan, Václav Vilém Štech, Zdeněk Wirth). Zprvu se věnoval projektování bytové a dekorativní architektury. Těsně před druhou světovou válkou navštívil Jugoslávii, Bulharsko a Turecko, společně s bývalými spolužáky dokumentoval pro Zdeňka Wirtha mizející českou lidovou architekturu, kreslil a fotografoval na Vodňansku, Plzeňsku a Chotěbořsku. V letech 1941–1944 byl profesorem kreslení a reklamní grafiky na Rotterově (Jedličkově) škole užitého umění v Praze, po jejím uzavření pracoval jako pomocný dělník ve firmě Baklax ve Vysočanech, navrhoval design výrobků z plastických hmot a jejich propagaci. V roce 1942 se seznámil nakladatelem Otakarem Štorchem-Marienem. Jako grafik a ilustrátor pracoval pro několik desítek vydavatelů. V zahraničí se proslavil prostorovými knihami a trojrozměrnými obrazy. Pro podnik zahraničního obchodu Artia vytvořil od roku 1953 dvě stovky titulů vydávaných ve dvaadvaceti jazycích a desetitisícových nákladech.